Pozdrav před cestou
už se pomalu chystám na další africkou výpravu. V úterý letíme do Johannesburgu a čeká nás 16 dní v divočině – v Kruger parku nebo v privatnich rezervacich v jeho blizkosti.
Asi jste to četli. Cikády (v porovnání se sarančaty) kromě hluku, jsou prý milá stvoření, která nedělají nájezdy do jídla a nemotají se ve vlasech....Jedeme i se synáčkem, ten teď shaní v Brně sítovku kolem hlavy...

Pro ty, co se rádi podívají na moje fotky zvířat, jsem připravila malou online galerii:

TON VAN DER LEE borec nakonec
To je ten Holanďan, díky kterému vlastně vznikla moje láska k Namibii i k fotografii.
Mám všechny jeho knihy v nizozemštině. Pár let zpátky jsem je chtěla přeložit do češtiny, ale nakonec na to nebyl čas.
Jeho první kniha Solitaire (o Namibii)
Často o něm mluvím, když mám přednášky o Africe. Doufám, že budu mít příleřitost opět v Brně ? Tady je odkaz na jeho životopis v angličtině, možná vás zaujme:
English – Ton van der Lee
p.s. AI o hluku cikad
Jak si představit 100 dB?
Přibližně to odpovídá:
blízko projíždějícímu motocyklu , hluk na rockovém koncertě (střední část sálu), motorová pila asi 1 metr od člověka, hlasitý křik zblízka
Je to úroveň, při které: už nemůžeš spát, musíš zvyšovat hlas, abys byla slyšet, dlouhodobé vystavení může poškodit sluch.
Takže jo — cikády s 100 dB umí udělat opravdu "randál".
Mějte krásný adventní čas a já se ozvu až se vrátím.
Jana V
TSOATSOA.COM

