HOHO aneb HOP ON HOP OFF

4.5. Buenos Aires 

Už se určitě těšíte na vyprávění o Buenos Aires.

Plán byl jednoduchý: nejdřív Buenos Aires na dvě noci a potom (tedy dnes) se letecky přesunout na severozápad do And. Po 10 dnech návrat do Buenos na 4 noci.

Po příletu z Evropy jsme se chtěli nejdřív porozhlédnout po městě. Zakoupení jízdenky na turistický autobus Hop-On Hop-Off se zdálo jako nejlepší nápad. Buenos je obrovské...

Žlutá linka – celé kolečko trvá tři hodiny, má 26 zastávek a pokrývá pouze část centra Buenos Aires. Navazují na ni ještě červená a modrá linka, vše jede pouze centrem, tak velké je Buenos. Možná větší než Rio??

Vsuvka:

Tady se všechno řeší přes aplikace. Takže nejdřív instalace nové elektronické SIM karty, abychom měli signál i mimo hotelovou Wi-Fi a nezaplatili majlant po návratu u Vodafonu. To jsem si nabrousila mozek , alzheimer se ještě posunul o nějaký pátek...

Mají tu zvláštní styl "programování" aplikací. Na první stránce webu nebo v aplikaci vás nalákají na možnost přepnutí do angličtiny kliknutím na vlajku USA. Jenže nevydrží to dlouho – po dvou kliknutích všechno skočí opět do španělštiny, hlavně když zadáváte platební údaje. Výsledek? Nemáte potvrzení o platbě, ale peníze jsou pryč.

(Pasivní znalost španělštiny se nám tím pádem rychle zlepšuje.)

Zaplatila jsem tedy 48hodinovou jízdenku na žlutý autobus HOHO ( hop on hop off) ale potvrzení – neboli lístek – nedorazilo. Po dlouhém telefonátu paní z recepce s autobusovou společností konečně přišlo potvrzení platby emailem.

Podobná zkušenost s koupí listku na představení tanga.

‐‐‐--‐------

Tak jsme se hrdinně vydali od hotelu pěšky přes šest bloků na nejbližší zastávku žluté linky. Samozřejmě tam stála fronta. Ne malá. Taková ta, co vám dá čas přehodnotit životní rozhodnutí.

Po půl hodině autobus konečně dorazil. A my? My byli poslední šťastlivci, kteří se nacpali dovnitř.

Dodnes nechápu, proč se tomu říká Hop on Hop off. (Pro informatiky, pořadí FIFO * tady nefunguje. )
Protože:

• když máte štěstí a hopnete on,
• tak už si sakra rozmyslíte, jestli někde hopnete off.

Představa, že vyhopsnete u pamětihodnosti č. X (kde X = 0 až 26) a podrobně si ji prohlédnete, je sice krásná…ale taky velmi odvážná.

Protože je vám naprosto jasné, že znovu už nehopnete on. Ne dnes. Možná zítra brzy ráno.

A tak jezdíte pořád dokola.
Chráníte si svoje místo jako poklad.
A vlastně tím nedáváte šanci ostatním hopnout on.

Protože autobus bere jen tolik lidí, kolik se jich vejde na sedačky. A žádné romantické "stání s výhledem" se nekoná.

Pokud byste někdo potřeboval průvodce centrem města Buenos Aires ( nebo to bylo Rio?) , vzpomeňte si na mne.
Trasu znám dokonale. Hlavně z okna autobusu.

První postřehy:

• Nejlepší káva, co jsem kdy ochutnala ☕
• Mluví se tu rychle. Španělsky. Pracuje pomalu. Hlavně v bance Velmi pomalu.
• Slunečný, ale chladný podzim

Zdravím vás teď z finky neboli farmy na úpatí And, 1300 m nm, 3 dny cesty autem z Buenos, 2 hodiny letecky. Přikládám pár fotek z Buenos. Posledni 3 z And.

Ps. už se těším, ja na mě budou plivat lamy . A El condor pasa.

Zdravim jana

* FIFO     First in First out   neboli prvni dovnitř, první zase ven