KUCHAŘKA

Tento týden jsme přišli o kuchařku.

Tento týden jsme přišli o kuchařku.

Vlastně byla to pomocná síla v kuchyni.

Neměla jsem ji ráda kolem sebe, když jsem slévala horkou vodu z hrnce těstovin. Vždycky se motala přesně tam, kde neměla co dělat.

Bydlela u nás. Její další funkcí bylo hlídat moje svršky, když jsem se převlékla do plavek a šla plavat.

Velmi ráda vítala hosty. Byla u nich dřív, než jsem je stačila přivítat já. Někteří pravidelní hosté přinášeli malé dárky – převážně pro ni. Byla radostí bez sebe.

Vždycky se těšila na naši uklízečku, která jí pravidelně nosila nějakou maličkost.  

Byla tak trochu při těle, ráda jedla, byla pozitivně naladěná a velmi zvědavá.

Komunikovala očima. A ty vyprávěly romány.

Byla velmi inteligentní, neposlouchala. Byla zkrátka Oost-Indisch doof (nizozemský výraz odkazující na obyvatele bývalé Nizozemské východní Indie – slyšela jen to, co slyšet chtěla).

Na daleké cesty jsme ji s sebou nebrali. Dopřáli jsme jí hotelové ubytování v památkovém městě Litomyšl. Moc se jí tam líbilo. 

Můj muž ji tajně miloval. Asi víc než mě. Ale já jsem nežárlila.

Z jejích papírů vyplynulo, že byla šlechtického rodu.

A pozor – její dědeček byl Rus.

Jmenovala se Ebony Ell. To jméno jí dali při narození.

Když k nám před 8 lety poprvé přišla, říkali jsme jí Krokodýl.

Spala s námi hned od začátku a zkoušela na nás svoje nové zoubky. Hlavně v noci, když jsme spali.

Já jsem jí říkala Princezno nebo Miláčku.
Manžel jí říkal Doprdelko a v době návštěv Prostitutko.

Oficiálně byla Angie.
A volali jsme na ni Angíku.

Poslední měsíce jsem se dala na hubnutí a ona hubla se mnou. Za tři měsíce ztratila 25 % své váhy.

Bohužel se ukázalo, že její dlouhodobé onemocnění ledvin se rapidně zhoršuje.

Nemohl jí už pomoci ani lékař.

Pořád na ni myslím.

Už se nevrátí.

Kdyby sis oči vyplakala
A jako moře byl tvůj žal
Nikomu tím nepomůžeš
Život půjde dál