ZLOBIVÝ POMOCNÍK

19/09/2026

ČÁST PRVNÍ POMOCNÍK

Upozornění:

V této úvaze se pokusím podívat na svět realisticky.

Fantazii a magii nechám stranou. V první části je přenechám svému pomocníkovi.

Svůj obvyklý optimistický pohled do budoucnosti utlumím úplně v části druhé pod názvem ZLOBIVKA, kde se budeme zabývat obavami o budoucnost.

POMOCNÍK

Mám seznam zajímavostí, o které bych se s vámi ještě chtěla podělit, a přemýšlím, jak je podat trochu jinak.

Vizuální doprovod textu je pravděpodobně největším přínosem mého stylu – alespoň podle některých z vás.

Některé staré historky nemají žádnou obrazovou dokumentaci, a tak k nim vkládám své současné, někdy i abstraktní fotografie, které mají navodit atmosféru.

Většina historek ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století zatím leží v šuplíku. Fotografické vzpomínky sice mám, ale většinou jsou na nich jen domy, cizí lidé, stromy a moře.

Jak se tehdy zeptala moje chytrá maminka, když jsem jí ukazovala vyvolané černobílé fotografie z cest:

"Jani, a ty jsi tam byla taky?"

Selfie tehdy ještě neexistovaly, takže když jsem cestovala, měla jsem na fotografiích sebe samu všehovšudy jednou nebo dvakrát.

Nicméně od minulého týdne mám pocit, že konečně budu moct začít psát o těch dávných dobrodružstvich. Vizuální doprovod si totiž dokážu vytvořit sama.

S pomocníkem.

Pomocník, nebo pomocnice? To je otázka. Nejdřív byl nebinární *. Teď, když si ho / ji  platím, mám pocit, že začíná inklinovat k ženskému pohlaví.

Prostitutka. Ale chytrá.


 A tak možná konečně začneme psát o mých pracovních úspěších na brigádách.

Například o tom, jak jsem v Sovětském svazu pomáhala v létě stavět školu na Kavkaze.  Studentka VUT, rok 1974.

(Psala jsem si každý den tři stránky deníku, takže se můžete těšit na kapitoly. Téměř románové vydání!)  

1974 v dáli Elbrus, nejvyšší hora Evropy
1974 v dáli Elbrus, nejvyšší hora Evropy

 

Nebo o mé dvouměsíční cestě kolem USA v roce 1983.

Je plná neuvěřitelných historek. Ale přiznejme si – místo lesů Minnesoty a newyorských mrakodrapů je vizuálně přece jen příjemnější ocitnout se na pláži v Kalifornii, že?

California Dreamin'
California Dreamin'

Pusťte si k tomu hudbu  



Nebo vás víc osloví moje eskapády v komunistické Číně v roce 1984?  SOLO traveller 

město Guangzhou 广州市
město Guangzhou 广州市



A co takhle první výlet s manželem do Indie v roce 1985, kde nás hned na začátku unesli? 

Kašmír, lake Dal
Kašmír, lake Dal

Dokonce jsme lezli po horách, tady 4000 m.n.m vysoko v Himalajich 

karikatura z foto
karikatura z foto

U tohoto posledního obrázku již tušíte, že si Jana hraje s AI **.

Vidíte zde celou škálu možností, které AI při práci s obrazem nabízí – od vylepšení staré fotografie (foto 1), přes kolorování černobílé fotografie (foto 2), vytvoření okolí podle slovního zadání (foto 3 ,4 a 5), karikaturu podle fotografie (foto 6), až po vytvoření úplně jiné reality.

( Na konci této úvahy je praktická ukázka jak a z čeho fotografie vznikaly )

Co z toho plyne?

Tento nástroj je v podstatě nyní k dispozici každému, kdo má přístup k placené verzi AI. Včetně možnosti vytvářet filmy a další vizuální obsah.

Jedno je jasné: člověk už nemůže automaticky věřit téměř ničemu.

Chcete fotku, jak si těhotná ve vojenském munduru československé armády třesu ruce s mladým Trumpem. voila _


Donedávna jsme byli nabádáni, abychom nevěřili textu na internetu. Nyní, v době digitální fotografie a umělé inteligence, musíme být obezřetní i vůči vizuálním artefaktům.

Jako fotografka jsem smířená s tím, že být originální je dnes v podstatě téměř nemožné. Mohu například požádat AI, aby mi vytvořila obraz ve stylu Van Gogha – nebo podle jakéhokoli jiného známého výtvarného směru či autora.

Samozřejmě to také znamená, že některé profese – například dokumentární fotografové, fotografové produktů, grafičtí designéři a další tvůrci vizuálního obsahu – se dostávají pod stále větší tlak.  

V druhé části se spolu podíváme na to, co všechno AI v této době už umí – a jaká nebezpečí na nás mohou číhat.

Chtěla jsem tímto  pouze zdokumentovat kreativní možnosti AI.




A omluva všem, kteří tohle všechno už dávno znají a s generativní AI v oblasti obrazu  běžně  pracují.  

Takže: 

Dolijte víno, zesilte hudbu, Smím prosit? 

Dokud nám do toho nezačne mluvit AI. 


Zatímco v této první části jsem si s AI hrála, 

v té druhé se podíváme, co se stane, když si začne hrát ona s námi. 

Druhá část Blogu  " Zlobivý Pomocník"   je na tomto linku  ZLOBIVKA 



Pro ilustraci uvádím původní fotografii, se kterou AI pracovala, a výsledný obraz.

POZNÁMKY:

*  nebinární   

Nebinární člověk je osoba, jejíž genderová identita nezapadá výhradně do kategorií muž nebo žena. Může se cítit někde mezi nimi, mimo toto rozdělení, nebo svou identitu vnímat proměnlivě. Nebinární identita se týká genderu, nikoli biologického pohlaví nebo sexuální orientace.

* *  AI  neboli  umělá inteligence 

 definice umělé inteligence a vysvětlení jak pracuje najdete na tomto linku v mém Blogu 




Všechny fotografie jsou na této stránce vytvořeny s pomocí umělé inteligence. 

Share